Výživa
DESATERO VÝŽIVY ŠTĚNĚTE:
- Štěňátko má jiné nároky na výživu než dospělý pes.
- Štěně má mimořádně citlivý zažívací trakt.
- Stěně má malý žaludek, proto je nutné krmnou dávku rozdělit na několik porcí.
- U štěněte je nutné dodržovat pravidelný čas krmení.
- Potrava pro štěně by měla mít pokojovou teplotu.
- U štěněte je nutné pravidelně kontrolovat hmotnost a přírustky.
- Vždy, než se rozhodnete u štěněte podat jakýkoliv vitamínový nebo minerálový přípravek, poraďte se s veterinářem. V kvalitním krmení by jich mělo být dostatek, a předávkování může i štěněti ublížit.
- Kravské mlého není vhodnou součástí výživy štěňat. Organizmus psa ztrácí schopnost štěpit mléčný cukr a výsledkem je zvracení nebo průjem.
- Po jídle nechte psa vždy odpočívat.
- Všechny dlouhodobější potíže, jako jsou zažívací problémy, netypická konzistence a barva trusu, nadměrné pití nebo výrazná změna k jídlu, vždy konzultujte s veterinářem.
Výživa v období od odstavu do 6 . měsíců věku:
Štěně v tomto období prochází fází tzv. překotného růstu. Jeho energetické potřeby dosahují až trojnásobku množství potřebného pro dospělého psa. Vysoké jsou též požadavky na přísun dalších látek, a to hlavně bílkovin, tuků, minerálních látek a vitamínů. Kromě absolutního množství je mimořádně důležitý vzájemný poměr živin, především vápníku a fosforu nezbytných pro optimální vývoj kostí a zubů. Je pochopitelné, že tak velké nutriční nároky může uspokojit pouze nejkvalitnější, vydatné a přitom snadno stravitelné krmivo.
Výživa v dorosteneckém období do dospělosti:
Nutriční požadavky dorůstajícího psa pozvolna v tomto věku klesají na úroveň pro dospělého jedince. Přesto jeho organizmus se ještě stále vyvíjí a nároky na výživu nemůže uspokojit potrava určená dospělým psům.
Krmení:
Kvalitní krmení je naprostým základem správného růstu a vývinu psa. Nemůžeme krmit psa nekvalitní potravou a očekávat, že z něho vyroste krásný, zdravý a silný jedinec. Názory na to, co je kvalitní potrava, se různí a procházejí názorovým vývojem. Výzkumy na zahraničních universitách a ve výzkumných centrech velkých a seriózních firem zaměřených na výrobu krmiv pro psy přinesly zejména v poslední době mnoho nových poznatků, které jsou často i v přímém rozporu s tím, co se tradovalo v minulosti.
Krmný režim:
Štěně, stejně jako malé dítě, je třeba přivyknout na pravidelný režim krmení. Mělo by jíst do věku 1 roku 3x denně, do věku 2 let 2x denně a v dospělosti 1-2x denně.
Snažíme se nenechávát psovi jídlo ležet k dispozici celý den, a to ani suché granule. Takový pes se nenaučí správně jíst a buď se přejídá a je obézní, nebo naopak při celodenním uždibování necítí pořádný hlad, jí málo a může být hubený.
Dávkování:
Obecné dávkování bývá u každého krmiva napsané na obalu. Vždy ale platí, že spotřeba krmiva je přísně individuální záležitost a liší se u každého jedince. Je třeba proto vyjít z průměrné doporučené dávky a podle přírustku či úbytku hmotnosti zvířete množství krmiva doladit. Je třeba ale hlídat, aby pes nebyl ani příliš hubený a ani příliš obézní(což je mnohem častější). Obezita u psů způsobuje stejné problémy jako u lidí. Cukrovku, nadměrné zatížení srdce, ledvin, páteře a kloubů. Zvláště u rostoucích psů je nadváha výrazným predispozičním faktorem vzniku dysplazie kyčlí a loktů, proto je dobré i u plemen, kde je vyžadován mohutný tělesný rámec, držet psa štíhlého, na spodní hranici kondičního rozpětí do věku 1,5 roku, než se mu dotvoří kostra a klouby, a až pak ho nasvalit intenzivním tréninkem a nechat přiměřeně zmohutnět vydatnější výživou.
Otázka skladby správně vyváženého krmiva je velice důležitá. Vyvážené krmivo musí obsahovat tyto složky: bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, minerály, vlákninu. U průmyslově vyráběného krmiva najdeme složení na obalu, kvalitní krmiva obsahují všechny složky ve vyváženém poměru a správném množství. Pokud krmíme psa domácí vařenou stravou, nezbývá nám nic jiného, než si všechno správně propočítat.
Bílkoviny: jsou velice důležitou složkou potravy, skládají se z aminokyselin, které jsou nepostradatelné pro růst a obnovu tělesných tkání. Bílkoviny jsou buď živočišného původu nebo rostlinného původu, přičemž bílkoviny živočišného původu mají vyrovnanější aminokyselinový profil a jsou pro psa stravitelnější, bílkoviny rostlinného původu jsou pro psa téměř nestravitelné.
Tuky: slouží jako nejkoncentrovanější zdroj energie, jsou důležité pro přeměnu látkovou. Obsahují esenciální mastné kyseliny, které jsou pro psa velice důležité, nedostatek mastných kyselin vyvolává u psa svědění pokožky, lámavost srsti, lupy a infekce uší. Tuk rovněž ochucuje psí potravu a umožňuje příjem vitamínů rozpustných v tucích. Důležité je, aby tuky byly dobré kvality a byly v odpovídajícím množství. Jejich přebytek způsobuje průjmy, což má za následek horší využití ostatních, i když třeba kvalitních, složek krmiva. Nekvalitní tuky krom průjmů mohou způsobit vážné poškození organismu.
Sacharidy: jsou to cukry, škrob a celulóza, dodávají organizmu energii. Nejstravitelnější jsou jednoduché cukry např. glukóza. Mléčný cukr tzv.laktózu většina dospělých psů nedokáže trávit a mléčný cukr způsobuje průjmy. Vysoký obsah dobře stravitelných sacharidů má např. rýže, mrkev.
Vitamíny: pomáhají regulovat tělesné procesy, jsou rozděleny do dvou skupin - rozpustné ve vodě (vit.C, komplex B vit.) a rozpustné v tucích (A,D,E,K). Veškeré vitamíny jsou obsaženy v potravinách, např. vejce, máslo, sýr obsahují A, D, B, vnitřnosti obsahují thiamin, zelená zelenina vit. E a další.
Minerály: k nejdůležitějším minerálům pro psa patří vápník a fosfor. Jsou nezbytné pro tvorbu a vývoj kostí i zubů, dále jsou důležité pro nervovou a svalovou funkci. Potřebné je jejich dostatečné množství a správný vzájemný poměr, v literatuře se uvádí poměr vápník-fosfor 1,4:1. Předávkování těchto minerálů může u velkých plemen způsobit deformity kostí! K minerálům patří i tzv. stopové prvky, což jsou železo, měď, zinek, mangan, jód, selen.
Vláknina: je potřebná pro správnou peristaltiku, tedy pohyb a funkci střev, pozitivně ovlivňuje průjmy, podporuje trávení a v odpovídajícím množství umožňuje správný metabolismus všech základních složek krmiva. Při redukční dietě se zvýšený obsah vlákniny v krmivu velmi osvědčil.
U domácí vařené stravy se doporučuje, aby krmná dávka obsahovala 2/3 příloh včetně zeleniny a 1/3 masa.
Množství podávaného krmiva:
U průmyslově vyráběných krmiv najdeme na obalu doporučené množství ke krmení na den a váhu psa. Avšak všichni psi nemají stejný metabolismus,
někteří "nespálí" všechny kalorie a tloustnou, přičemž jiní při stejném nebo i vyšším množství krmiva jsou hubení. Je tedy důležité vždy vycházet z kondice a aktivity psa a doporučené množství brát jako pomocný, orientační, ukazatel.
U doma vyráběné stravy platí stejná zásada, že vycházíme z kondice psa, ale vypočítat si energetickou potřebu musíme sami.
Energetické požadavky psa:
hmotnost psa potřebná energie kJ/den
30 kg 7013
35 kg 7850
40 kg 8667
50 kg 10821
Množství energetických požadavků je však závislé na mnoha dalších okolnostech. Určitě větší potřebu bude mít pes sportovec než pes gaučák, vyšší energetické požadavky v zimě má pes umístěný v boudě, než pes bydlící doma, rovněž mladý pes má vyšší potřebu než starý pes.
Samostatnou kapitolou jsou situace, kdy se potřeba zvyšuje:
- růst štěňat až 2-2,5x vyšší
- březost feny v posledních 3 týdnech březosti až 1,5x více (podáváno v častějších dávkách)
- kojení až 3-4x vyšší potřeba
U krmení nesmíme zapomínat i na velmi důležitou součást a tou je voda. Pes musí mít k dispozici stále čistou vodu v dostatečném množství. Tělo psa se skládá asi ze dvou třetin z vody. Psi ztrácejí vodu pocením, dýcháním, činností střev, plic, ledvin. Větší spotřeba vody je při krmení granulovaným krmivem, v horkých dnech, při průjmu a také ve stresových situacích.